EKOLOGIE: Šest špinavých tajemství „čistých“ zdrojů energie

Uveřejněno dne 4 března 2014 000 15:49

Ivan Brezina

Obnovitelné zdroje vůbec nejsou zelené. Často jsou dokonce škodlivější než uhlí

Rasdorf je německá vesnička, jejíž jméno připomíná českého komunistického poslance s křivým obličejem a křiváckými názory. Před pár dny tu vybuchl kravín. Levicoví teroristé z Brigade Rosse? Ne – flatulentní dobytek. Jedna kráva totiž denně vyprdí asi 500 litrů metanu. Devadesát nadmutých dobytčat z Rasdorfu si pšoukáním ulevovalo tak mocně, že pak stačila jiskra a kravín „šel do luftu“. Naštěstí se nikomu nic nestalo – výbuch prdů jen poničil střechu kravína a zranil jen jedno z dobytčat.

Zdánlivě veselá příhoda odhaluje temná rizika skrývající se nikoli v kravském pozadí, ale v pozadí obnovitelých zdrojů energie (OZE). Patří mezi ně totiž i bioplyn z kravské kejdy. OZE nás prý mají zbavit závislosti na těžbě a pálení uhlí. V očích ekologistů uhlí pochází od samotného ďábla (ne nadarmo se přece skrývá pod zemí). Pálením uhlí vzniká oxid uhličitý, který podle jedné hypotézy způsobuje globální oteplování. Jenže to nikdy nikdo neprokázal a globální oteplování se navíc už před patnácti lety zastavilo.

Bez uhlí se prostě neobejdeme. Pokud nechceme za pár let za elektřinu platit mnohonásobně víc než dnes a v zimě se choulit v promrzlých bytech, nezbude než v severních Čechách prolomit těžební limity, které v roce 1991 protlačil tehdejší ministrživotního prostředí Dejmal. Greenpeace se nám snaží namluvot, že uhlí je „špinavé“ a že se ho proto musíme vzdát. Že si pálením uhlí zasviníme přírodu? Omyl. Vláda ODS totiž v letech 1992-1997 masívně investovala do filtrů, odsíření a čističek – asi 180 miliard korun. Průmyslové emise pevných látek to snížilo o 98 %, oxidu siřičitého o 96 %. Uhlí je už skoro dvacet let čisté.

Podle Greenpeace potřebujeme „energetickou revoluci“ spočívající v přechodu od uhlí na OZE. Jenže jejich výkon nás nespasí. Nestačí totiž pokrýt ani malou část naší energetické spotřeby. Přírodní zákony fungují neúprosně. Když nesvítí a nefouká vítr, nezapnete si doma kamna, ledničku, počítač ani televizi. Podle svých propagátorů a zastánců jsou OZE na rozdíl od uhlí superčisté a nemají žádné negativní dopady na přírodu. Jenže to je lež – ve skutečnosti jsou OZE velmi, velmi, velmi „špinavé“.

1. Bioplynové elektrárny

Dávní alchymisté snili o zázračném kameni mudrců, který dokáže měnit obecné kovy ve zlato. Bioplynky jsou podobně kouzelné – z kravinců vyrábějí elektřinu. Propagátoři bioplynek vám ale už neřeknou, že to smrdí jako čert. Příkladem je třeba bioplynka ve Velkém Karlově na Znojemsku, která široké okolí zamořovala smradem tak strašně, že za to v září 2009 dostala pokutu 7,3 milionu korun.

Páchnou ale i další bioplynky. „Někdy je tady takový smrad, že je z toho na blití,“ řekla novinářům jedna ze signatářek petice proti elektrárně ve Velkých Albrechticích u Ostravy.

2. Vodní elektrárny

Umíte si představit, co se stane, když se protrhne přehrada? Tak třeba v srpnu 1975 se to stalo na řece Ru v čínské provincii Che-nan a zabilo to 171 000 lidí. Že je to daleko? V září 1916 praskla přehrada na Bílé Desné v Jizerských horách. Přívalová vlna se prohnala údolím, zničila 102 domů a zabila 62 lidí . A teď si představte, co by se stalo s Prahou, kdyby se protrhl Orlík…

3. Geotermální elektrárny

Na první pohled to vypadá jako skvělý nápad – vyvrtáte hlubokou díru a pak už tam jen stačí vhánět vodu, chytat páru a nechat ji roztáčet turbínu. Jenže šťourat se v zemských hlubinách se nevyplácí. V prosinci 2006 se o tom přesvědčili obyvatelé okolí švýcarské Basileje, kde zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice vyvolané geotermální elektrárnou způsobilo škody za 9 milionů dolarů.

Lidé jsou nepoučitelní – geotermální elekrárnu chystaly třeba ve východočeských Semilech, než jim to loni na jaře zatrhlo referendum. Teď se projekt přesunul doTanvaldu. Až se tu zatřese země, sedmitisícové město to možná připodobní hradu Trosky v nedalekém Českém ráji.

4. Sluneční elektrárny

Na pole rozestavíte solární panely a pak už jen stačí otočit vypínačem. Nikde žádný kouř, prach ani špína, prostě dokonalá čistota a ekologičnost. Až na to, že nevidíte, jak špinavě ty panely vznikají.

Tak třeba jen kalifornská firma Solyndra vyprodukovala v letech 2007-2011 celkem 5626 tun toxických odpadů a kontaminované vody obsahující především kancerogenníkadmium. Pak zkrachovala, aniž by po ní ten svinčík někdo uklidil. Ještě horší je to v Číně, kde většina solárních panelů vzniká v doslova středověkých podmínkách. Americký deník Washington Post psal na jaře 2008 o čínské firmě Luoyang Zhonggui, která jedovaté odpady z výroby panelů prostě vyváží na pozemky vedlejší vesnice . Panely, kvůli kterým v Číně umírají lidé, se pak s velkou slávou přivezou do Česka, kde za hlasitého potlesku Greenpeace a Hnutí Duha vyrábějí „čistou energii“.

Dalším „solárním jedem“ je olovo, které se v rozvojovém světě používá do bateriísloužících k zálohování vyrobené energie. Studie University of Tennessee před třemi lety varovala, že kvůli solárnímu boomu se do životního prostředí uvolní více než 2,4 milionu tun olova. „Čistá“ sluneční energie otráví především Indii a Čínu. Při výrobě solárních panelů navíc vzniká fluorid dusitý – plyn, jehož skleníkový efekt je 17tisíckrát silnější než vliv oxidu uhličitého.

5. Větrné elektrárny

„Mixéry oblohy“ (zvané též „záchodové štětky nebe“) devastují krajinný ráz – česky řečeno mění krásné kopce v ohyzdnou průmyslovou zónu. Kvůli tomu větrníky vyhánějí z krajiny turisty, ničí hoteliéry a provozovatele restaurací a snižují ceny nemovitostí. Škodí ale i samotné přírodě – třeba tím, že zabíjejí ptáky a netopýry. Rychle se otáčející rotory je doslova rozsekávají, a to ve velmi vysokých počtech. Podle časopise BioScience ročně jen v USA větrníky zmasakrují asi 600 000 netopýrů a od roku 2008 zabily nejméně 67 přísně chráněných orlů bělohlavých a skalních. Americká firma Duke Energy nedávno dostala za zabíjení ptáků pokutu dvacet milionů dolarů. Kdy dojde i na české větrníkáře?

Otáčení rotorů větrníků způsobuje hluk, a to především na frekvencích těsně pod hranicí slyšitelnosti. Že to nevadí? Omyl, to je právě ten problém – takzvaný infrazvuk způsobuje nevysvětlitelné bolesti hlavy, pocity paniky, nespavost a další zdravotní potíže. Pokud navíc slunce stojí z vašeho pohledu za větrníky, vyvolává to stroboskopický efekt, který u citlivých osob snadno spustí epileptický záchvat.

Větrné elekrárny vás mohou i zabít. V zimě se totiž na jejich lopatkách tvoří námraza, kterou rozhazují rychlostí rychlostí až tři sta kilometů v hodině. U Pavlova na Jihlavsku větrníky bombardují okolí ledovými hroudami vážícími až několik kilogramů. Prochází kolem nich silnice, na které musí řidiče před ostřelováním ledem varovat zvláštní dopravní značky.

Když příliš fouká, větrná elektrárna se doslova rozletí na kusy. Představte si, že byste právě stáli někde poblíž…

6. Biopaliva

Evropská unie jimi chce do roku 2020 pokrýt 10 % spotřeby energie. Už dnes nám je povinně přimíchává do benzínu a do nafty. Podle výpočtů by se pak ale řepka a další energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by rozvrátilo evropský trh s potravinami. Podobně by to vypadalo i v Americe: kdyby se na biopaliva přeměňovala veškerá kukuřice vypěstovaná v USA, nahradilo by to jen 6 % spotřeby ropy.

Jen v Brazílii kvůli energetickým plodinám každoročně padne 325 000 hektarů pralesa. A podobné je to i v Asii a dalších částech světa. Je to až tragikomické: západní ekologisté, kteří svět dotlačili k biopalivům, tím nesou odpovědnost za zánik „zelených plic“ planety včetně životního prostředí orangutanů, nosorožců, tygrů…

„Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti,“ řekl zvláštní zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. „Pro hladovějící svět je to totální katastrofa… Na výrobu 50 litrů bioetanolu je třeba 232 kilogramů obilí. Z tohoto množství by mohlo žít jedno dítě celý rok.“

Další ranou biopalivům byla studie Jesse Ausubela, ekologa z newyorské Rockefeller University. Spočítal, jaké množství energie se dá z různých zdrojů vyrobit na jeden metr čtvereční plochy. Produkce 1000 MW biopaliv by zabrala 2500 čtverečních kilometrůpolí. Jen na náhradu elektrárny Chvaletice (800 MW) by tedy byla třeba asi patnáctina rozlohy orné půdy v celé České republice.

Obnovitené zdroje energie tedy vůbec nejsou „zelené“. A pak nám bude někdo říkat, že nemáme topit uhlím, protože kouří a smrdí?

Autor je redaktorem webu www.g.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist